Možná už jsme se někdy pozastavili nad podivuhodnou jedinečností, se kterou jsme každý z nás stvořený: Nikdy nikdo za celé dějiny lidstva nebyl a nebude stejný jako vy.
Jste jedineční do detailů.
Tolik péče s detaily při mém i tvém stvoření… Není to úžasné?
Ale až dnes jsem se nechala do hloubky okouzlit skutečností, že ty naše jedinečné otisky prstů a oční pozadí atd. jsou vlastně přeskupením potravy, kterou jíme. Jím potravu a látky, ze kterých je složená, se stávají mým tělem. Detaily, ve kterých jsem jedinečná, vznikají, rostou a udržují se potravou, kterou jím.
A odkud se bere potrava?
Z půdy. Z hlíny!
Potrava je přeskupením látek obsažených v hlíně, za působení slunečního světla.
Není to pozoruhodné, že Bůh člověka na počátku utvořil nikoli slovem, jako všechno ostatní, ale z hlíny (hebr. adama)? A že všechno, čím člověk roste a je živ po tělesné stránce, je zase “jenom” hlína?
Omračuje mě to úplně stejně, jako ten zázrak, že jsme živi nejen chlebem, ale také slovem, které vychází z Božích úst.
Jsme tedy živí chlebem, který pochází z hlíny. A ještě živější jsme tím chlebem, který přichází z nebe. Do detailu vyživení, posílení a vyrostlí Ježíšem, Ješuou = Boží spásou. To je ten chleba, kterým se potřebujeme sytit, to je to slovo, kterým jsme živi.
A nakonec je Ješua také tím slovem, kterým jsme stvoření jako nové stvoření. Tím Slovem, které bylo na počátku u Boha, ale kterým jsme na počátku stvořeni nebyli. Jen hlínou. Bůh mlčel, když tvořil člověka. Teprve později k nám promluvil ve svém Synu, a tím slovem nás nově stvořil! Až po zjevení Boží spásy jsme konečně stvoření také jeho Slovem, jsme nové stvoření, zcela nový druh, živí na věky!
Aleluja, chválím tě Stvořiteli, milující Otče, který jsi nás zplodil slovem pravdy o svém Synu a záchraně, která je v jeho oběti a zmrtvýchvstání!
List Židům 1:1 Mnohokrát a mnohými způsoby mluvil kdysi Bůh k otcům v prorocích. Na konci těchto dnů promluvil v Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož učinil i věky.
List Jakubův 1:18 On se rozhodl a zplodil nás slovem pravdy, abychom byli jakousi prvotinou jeho stvoření.